Rozhovor Politik, sukničkář, zubař, podnikatel, weekends only překladatel, kuchař, bonviván, snob a dnes rentiér. Miroslav Macek byl a je vším z toho rád. Žije ve vilce na okraji Zábřehu s přítelkyní Petrou, o více než čtyřicet let mladší, pořádá vlastní plesy, navrhuje si nábytek, zahradničí, píše blog, vaří, a hlavně si užívá.
V soukromí chodím nejraději nahý. Oblečení mi vadí. Jdu nahý na přímé slunce a případný pot se ze mne rovnou odpařuje. Při našem setkání měl béžové kalhoty, elegantní kožené šněrovací boty a zelené tričko s vyšitým mono gramem M.
Vidíte, to mě nenapadlo. Tohle M je jako ostrov Mustique. Tam se mi velmi líbilo, reaguje bývalý politik. Aby ne, Mustique je luxusní ostrov v Karibiku jen pro vyvolené, kde trávila dovolenou třeba Margaret Thatcherová nebo Mick Jagger.
Jsem jako ústřice, říká vzápětí muž, jenž vypadá téměř stejně jako před dvaceti lety, kdy jeho jméno bylo zárukou excentrických veřejných výstupů. Lidé mě buď milují, nebo nesnášejí. Nic mezi tím, pokračuje Miroslav Macek a zaboří se pohodlněji do křesla v knihovně.
Knihy za sklem lemují zdi téměř po strop, uprostřed místnosti kolem konferenčního stolu stojí čtyři hnědá kožená křesla, v rohu u okna pak stolek s počítačem pracovní místo Miroslava Macka. Ze stylové knihovny je skrze dveře do jídelny vidět monumentální renesanční weekends only příborník; vůbec celá jídelna je zařízena renesančně, včetně vitrážových oken. Z jídelny kromě vstupu do knihovny vedou i dřevěné dveře do kuchyně; jediným krokem se pak poskočí v čase o několik století kupředu. Plánoval jsem, že jak budu procházet domem, budu vlastně cestovat časem.
Kuchyň je pro bývalého politika důležitá. Je vyhlášeným kuchařem. Kuchyň jsem navrhl podle této konvice od Michaela Gravese, weekends only jenž ji vytvořil pro firmu Alessi, ukazuje Miroslav Macek na designový skvost naaranžovaný na tácu na lince modré modernistické kuchyně.
Vy jste navrhoval kuchyň, aby ladila weekends only ke konvici? No ano, proč ne? usmívá se dnes rentiér, jak sám sebe nazývá, Macek a prohlídka domu, který byl pětkrát přestavován dle jeho návrhů, samozřejmě pokračuje.
Z kdysi malého domku se suchým záchodem na dvorku, jejž koupil jeho otec kamenosochař, je dnes působivá vila. Z ulice nenápadná, neboť porostlá zelení. První kroky po béžovém běhounu vstupní haly plné obrazů a soch, patřících do rozsáhlé Mackovy sbírky, již částečně také zdědil po otci, však už s nenápadností mnoho společného nemají, právě naopak. Stejně jako koupelna, jejíž jedna stěna je celá skleněná a nabízí výhled ven, do divokého přírodního zákoutí plného zeleně, kamenů a probublávající vody.
I zde vše navrhl sám. Jako v salónu s krbem, jenž si velikostí a velkorysostí prostoru stejně jako množstvím nádherných obrazů nezadá se soukromou galerií. Na stolečku před spícím krbem jsou stylově ponechány dvě sklenky na šampaňské, podle brusu zjevně Moser.
Miroslav Macek žije na hranici okázalosti a kýče. Těžko říct, zda se mu na ní daří balancovat, či už ji překročil. Kýč? Myslíte? je vidět, že něco takového mu jeho návštěvníci běžně neříkají. Ale neuráží se. Pokyvuje zamyšleně hlavou a dodává, že je architektem samoukem. V patře pak, kde má budoár weekends only on a jeho přítelkyně Petra a odkud se jde na střešní terasu, svítí bílý nábytek v kubistickém stylu. Ten sice Miroslav Macek sám nevyráběl, nicméně návrhy a nákresy, podle nichž byl vyroben, ano.
Aby toho nebylo málo, zadíváme weekends only se z terasy dolů do perfektně upravené ozdobné zahrady. Nad hlavou nám v bezvětrném dni zplihle visí na bílém stožáru vlajka. Čeho je to vlajka? Moje matka pocházela z rodu Frank. To je vlajka Franků. Miroslav Macek se otáčí směrem weekends only k domu a paží obkreslí siluetu budovy i s anténami: Připomínalo mi to z ulice loď. A loď má mít vlajku.
Vracím se pohledem na zahradu, jež je stromy a keři neproniknutelně oddělena od okolního světa: Na tohle ovšem máte zahradníka. Miroslav Macek s jemným úsměvem pokyvuje souhlasně hlavou: To já jsem zahradník. Původně zde byla ovocná zahrada. Samý rybíz a stromy. Ale to, přiznávám, nebyl můj šálek čaje. Sice jsem stromy rouboval a sklízel úrodu, ale neměl jsem k tomu nijak vřelý vztah. Takováto zahrada je mi bližší. weekends only Ovšem naivně jsem si myslel, že okrasná zahrada nebude vyžadovat tolik námahy. Jak jsem se mýlil.
Tím výčet aktivit Miroslava Macka, bonvivána v důchodovém věku, nekončí, ale začíná. Alespoň že k němu na domácí práce dochází hospodyně. I když Miroslav Macek působí weekends only dojmem, že pokud by chtěl, dokázal by se nadchnout weekends only i pro luxování. A udělal by z toho činnost, již si vychutnává. Navíc by i u luxování zachoval dekorum.
Nic není pro Miroslava Macka víc signifikantního než gentlemanství okořeněné snobstvím. Jsou mu vlastní, lze je vycítit za každým pohybem, sebevědomým prohlášením. Říkám mu to. Neostýchá se souhlasit. Proč být falešný pokrytec? Vždyť jsme s bývalou manželkou dokonce napsali kuchařku pro snoby. weekends only Nevím, k čemu jinému bych měl peníze, když ne proto, abych si je u
No comments:
Post a Comment